Úvodní stránka (Homepage) | Na svatého Valdy provětráme faldy!

Na svatého Valdy provětráme faldy!

01.02.2012 11:32

Svátek svatého Valentýna (14. února) patří již tradičně všem zamilovaným. Pro někoho je příležitostí vyznat druhému lásku nebo osvěžit stávající vztah. Ti, kteří tento svátek neslaví, nebo dokonce nesnášejí, by měli vědět, že není původem ani americký, ani křesťanský, ani nejde o novodobou záminku komerce.

Jak to tedy se svátkem svatého Valentýna doopravdy je? Kdo byl sv. Valentýn a existoval vůbec? Kde jsou pravé kořeny oslav lásky připadající na 14. února? Jisté je, že již v antice se přibližně kolem tohoto data konaly oslavy spojené s láskou a sexem. Staří Římané si všimli, že v polovině měsíce února začínají zpívat a pářit se ptáci. A tak si z nich vzali příklad a vymysleli si svátek Lupercalia, který byl zasvěcen pohanskému bohu sexu. Milenci si navzájem posílali vzkazy s erotickým obsahem, muži a ženy psali svá jména na lístečky, z nichž pak losovali náhodné milenecké dvojice pro erotické hrátky. Muži prý o tomto svátku běhali v ulicích Říma nazí a mrskali ženy důtkami, aby jim přinesli plodnost. Nepřipomíná vám to trochu zvyk naší velikonoční pomlázky, jejíž původní kouzelný princip je pro cizince zcela nepochopitelný?

Pohané versus křesťané
Oslavy pohanského svátku, navíc tak obscénní, se pochopitelně nelíbily křesťanům. Tradice svátku Lupercalia však byla tak silně zakořeněna, že se je křesťanům podobně jako jiné pohanské svátky nepodařilo vymýtit. A tady se stejně jako v případě Vánoc nebo Velikonoc nabízela myšlenka svátek lásky si přisvojit a dát mu nějakou čistou, ba přímo svatou podobu. A tak se zrodil svátek svatého Valentýna. Tento světec skutečně existoval a pravděpodobně nebyl jen jeden. Historikové se dodnes dohadují o třech až osmi patronech zamilovaných nesoucích jméno Valentýn. Také legend o svatém Valentýnovi se vypráví hned několik. Je známo, že každá legenda má pravdivý základ, jen nevíme, co všechno si vypravěči upravili nebo domysleli.

Vzpurný kněz fandil milencům
Nejznámější legenda je z doby starého Říma za vlády císaře Claudia II. (ve 2. pol. 3. století). Ten svým vojákům zakázal, aby se ženili, protože pro boj byli mnohem použitelnější jako chrabří svobodní muži. Zamilované páry pak často vyhledávaly pomoc kněze Valentina, který je navzdory císařovu příkazu tajně oddával. Časem se to ale provalilo a Claudius dal Valentýna uvěznit a později veřejně popravit. Každý svatý musí mít na svém kontě také nějaký zázrak. Svatý Valentýn se prý ve vězení sblížil se slepou dcerou žalářníka, která díky němu přijala křesťanskou víru a zázračně se jí vrátil zrak. Poslední vzkaz, který jí Valentýn před svou smrtí poslal, končil slovy: Od Tvého Valentina. A právě zde bychom mohli najít tradici valentýnských přáníček – tzv. valentýnek. Kněz Valentýn byl prohlášen za svatého a stal se patronem všech zamilovaných.

Další legendy se liší v detailech, ale princip vždy zůstává stejný: nevinný mladý muž s dobrým srdcem se neoprávněně dostane do vězení, setká se s krásnou mladou ženou, zamilují se do sebe, jeho čeká poprava, před níž své milované ještě stačí předat vzkaz se slovy S láskou, Tvůj Valentýn.

Ze sbírky svatých
Chcete-li nějaký hmatatelný důkaz o existenci svatého člověka jménem Valentýn, pak se vydejte 14. února na pražský Vyšehrad. Jedině v tento den je tam možné vidět ostatky svatého Valentýna (lopatkovou kost), které byly objeveny mezi celkem čtyřmi barokními relikviáři při opravách ve starém depozitáři Kolegiální kapituly sv. Petra a Pavla. Do Čech je pravděpodobně z Itálie přivezl Karel IV., o němž by se dalo říci, že byl ve své době sběratelem ostatků svatých mučedníků. Málokdo také ví, že relikvii sv. Valentýna by našel i v kostele sv. Jana Křtitele při barokním zámku Manětín v západních Čechách.

Možná jste si svátek sv. Valentýna oblíbili, možná za svátek lásky pokládáte spíše 1. máj a dáváte přednost políbení pod rozkvetlým stromem před zamilovanými přáníčky, třeba se vám nejvíc zamlouvá kouzlo velikonoční pomlázky a nejraději slavíte svátky jara v dubnu. Příležitostí je spousta, ale zamilovaní si stejně mohou dělat radost, kdykoliv se jim zlíbí, a to po celý rok.